Aloe Vera

Aloe Vera (zejména pak čisté šťávy a gely zpracované pro konzumní učely)  je často známá jako ozdravný doplněk stravy. Historicky je šťáva z Aloe Vera (čistý za studena lisovaný gel) s medicínou spjata už více než tisíce let. Její ozdravné účinky na lidský organizmus byl znám v mnoha vyspělých kulturách a civilizacích dávných dob.  Tuto často obecně označovanou za tzv. „zázračnou“ rostlinu a předně její šťávu používali lékaři v Persii, Egyptě, také šamani dávných Aztéků a dalších kultur v Mexiku a jižní Ameriky.

Její pozitivně ozdravné poznatky a zdravotní účinky na lidský organismus pronikly také později do kosmopolitních center Evropy jako bylo starověké Řecko a později i Římská říše.

První zmínky o Aloe a jejích léčivých účincích pocházejí ze Sumerské říše a datují se do období několika tisíc let před naším letopočtem. Užívání aloe se významně rozšířilo a zdomácnělo zejména ve starém Egyptě, kde se dochovala řada písemných dokumentů o přípravě a ozdravných účincích šťávy z Aloe Vera. Egyptská šlechta včetně faraonů ji označovali jako elixír dlouhověkosti a Aloe byla v Egyptě často nazývána i jako rostlina nesmrtelnosti. Také všem znamná egyptská královna Kleopatra používala gel z Aloe Vera v péči o pokožku, aby si co nejdéle uchovala mládí a krásu.

Rozšíření Aloe Vera z Egypta po zemích Středomoří umožnili zejména féničtí kupci. V Řecku se Aloe rychle stala oblíbeným léčivým doplňkem stravy, podle pověstí byl přípravky z Aloe úspěšně vyléčen i samotný Alexandr Veliký po zranění nepřátelským šípem. Féničané dovezli Aloe i do mocného afrického Kartága. V období punských válek se s Aloe setkali také Římané, když viděli, že si zranění kartaginští vojáci hromadně léčí svá zranění právě šťávou z rostliny, která nesla jméno Aloe Vera. Řecký lékař Dioskoridés sloužící v římské armádě zejména vychvaloval schopnosti šťávy z Aloe Vera léčit otevřené rány a popáleniny.

Aloe se těšila oblibě i v Indii. Známou indickou osobností s pozitivním vztahem k aloe byl i Mahatma Gandhi. V dopise spisovateli Romaine Rollandovi uvedl, že za schopnost vydržet dlouhé a náročné půsty (lépe řečeno protestní hladovky proti britské nadvládě) vděčí náboženské víře, skromnému životnímu stylu a blahodárným účinkům Aloe.

Během středověku došlo k celkovému úpadku evropské vzdělanosti a kultury, spolu s tím se vytratily i vědomosti o Aloe a jejích účincích. Teprve v posledních staletích se s postupným rozvojem přírodních věd a medicíny začala do Evropy vracet i Aloe. Byly vyvinuty moderní formy jejího zpracování, které zajistí její dlouhou trvanlivost, kvalitu produktů a ozdravných nápojů z Aloe. Význam Aloe Vera postupně narůstá s praktickými zkušenostmi jejího používání a konzumování  a stává se tak velmi oblíbeným doplňkem klasické západní medicíny v ozdravném procesu člověka. Největší plantáže sev současné době nacházejí v Mexiku a na jihu USA. Dále se s Aloe Vera setkáme v Austrálii, Indii, Číně, na Kanárských ostrovech.